Pokud se chceme zamýšlet nad historií motorsportu, své nesporné místo musíme přiřknout automobilovým soutěžím. Rallye je dle mnohých názorů královskou disciplínou pro svou náročnost, délku samotných závodů a nároků, které na jezdce klade. Jezdec se musí během roku vypořádat s rozmanitými závody na všech možných i nemožných površích.

Jízda podle rozpisu i jeho samotná tvorba také není jednoduchá, jak musí uznat každý, kdo byl na notách svého mitfáry někdy závislý. Samozřejmé je, že každé odvětví motorsportu je svým způsobem  dobrodružství. A dovolím si směle tvrdit, že v minulosti to platilo dvojnásob.
    
Musíme zmínit i určitá jména, bez kterých by tento krásný a nebezpečný sport nebyl tím, čím je. Těmi samozřejmě nejsou jen mistři světa, ale i další jezdci, kteří třena jen neměli potřebné štěstí. Prvním jezdcem, který mi vytanul na mysli je Sandro Munari.

Mistrovství světa v rallye se jezdí od roku 1973. Předcházelo mu mezinárodní mistrovství pro výrobce. I po vzniku oficiálního mistrovství až do roku 1977 byl vypsána soutěž pouze pro značky. Od roku 1977 mezi sebou soutěžili i samotní jezdci, i když v prvním roce pod hlavičkou FIA pohár pro jezdce. Roku 1979 se započala linie šampionátu WRC, která trvá dodnes.

Sandro Munari se narodil v roce 1940 v Itálii. Jak známo, Itálie je země zaslíbená závodním strojům napříč všemi motoristickými disciplínami. Rallye se tedy těšila vysoké popularitě.
    
Munari začal závodit v roce 1965. Brzy se začal objevovat v popředí výsledkových listin. Obdivuhodných výsledků dosahoval zejména na asfaltu, na tomto povrchu byl opravdu dobrý. Svou rychlost začal projevovat nejdříve na závodech evropského šampionátu, který vyhrál hned dvakrát, a to v letech 1967 a 1969.
    
Munari spojil svou kariéru zejména s veleúspěšnou italskou značkou Lancia. Nejdříve závodil s Fulvií, se kterou se ukázal i v tehdejším Československu na klatovské Rallye Vltava, které se účastnily mnohé hvězdy evropského rallysportu. Pamětníci jistě vzpomínají na těsný souboj s dalším legendárním pilotem Walterem Rohrlem.
    
S Lancií později vstoupil do vznikajícího mistrovství světa. Slabší Fulvii na tratích mistrovství světa vystřídal ryzí speciál Stratos.  Se Stratosem se v roce 1977 zúčastnil poháru pro jezdce, jak se tehdy elitní šampionát nazýval a na konci sezony slavil vítězství. Klasickým mistrem světa ho nazvat zřejmě kvůli formalitě v podobě názvu mistrovství nejde. Nikoliv však pro jezdecký um, ten je nezpochybnitelný.
    
V dalších letech se Munari ve světovém šampionátu objevoval méně. Startoval ale i s dalším krásným italským vozem Fiatem 131 Abarth. Na tratích mohl být spatřen mimo jiné také s exotickým Dodgem, který bychom na tratích rallye rozhodně nečekali. Nutno dodat, že to bylo na keňské Safari rally, která byla dějištěm nepřeberného množství více či méně uvěřitelných příhod.     

Na přelomu 70. a 80. let se popularita rallyesportu zvyšovala, přicházeli noví talentovaní jezdci. Konkurence mezi jezdci i značkami byla veliká. I proto Munari svůj titul nezopakoval, své místo v historii má ale jisté. Za svou kariéru nasbíral Munari ve světovém šampionátu 7 vítězství, z toho tři na slavné Rallye Monte Carlo. Své nejslavnější chvíle prožil za volantem s Lancie Stratos. Munariho můžeme výjimečně vidět za volantem závodního vozu i v současnosti, přestože je mu již více než 70 let. V loňském roce se zúčastnil doprovodného závodu mladoboleslavské Rallye Bohemia, jak jinak než s Lancií, tentokrát ale 037.